Gatling, nebo revolver? Jak fungují kanóny na letounech F-35, Gripen či MiG-29

I v éře moderních řízených střel zůstává letecký kanón důležitou součástí výzbroje bojových letounů. Vysoké rychlosti, krátké palebné okno a nároky na pravděpodobnost zásahu vedly k vývoji několika odlišných konstrukčních systémů. Článek přináší přehled hlavních typů leteckých kanónů, jejich principů fungování a použití u současných bojových letadel.

Proč je u leteckých kanónů klíčová rychlost palby

I v době řízených střel zůstává letecký kanón důležitou součástí výzbroje moderních bojových letounů. Slouží jako záložní zbraň v blízkém boji, k útokům na pozemní cíle nebo v situacích, kdy selžou nebo nejsou vhodné raketové zbraně. Zásadním parametrem těchto zbraní je rychlost palby (kadence), která přímo ovlivňuje pravděpodobnost zásahu.

Letecký souboj probíhá při velmi vysokých rychlostech a vzdálenostech, kde je čas zásahu extrémně krátký - často jen zlomky sekundy. Letouny se vůči sobě pohybují rychlostmi stovek metrů za sekundu a okno, kdy je cíl v zaměřovači, je velmi malé.

Vysoká kadence zvyšuje hustotu palby v prostoru, kterým cíl prolétá, a tím výrazně zvyšuje pravděpodobnost zásahu. Pilot tak nemusí trefit cíl jednou přesnou střelou, ale spoléhá na krátkou dávku více projektilů během minimálního časového úseku. Právě tento požadavek vedl k vývoji několika odlišných konstrukčních systémů leteckých kanónů.

General Electric M61A1 Vulcan (GAU-4/A)

Základní systémy leteckých kanónů

Gatlingův systém (vícehlavňový)

Gatlingův princip byl vymyšlen už v roce 1861 Richardem Jordanem Gatlingem. Původně šlo o ručně poháněnou zbraň, kde více hlavní rotuje kolem osy a každá má vlastní cyklus nabití, výstřelu a vyhození nábojnice.

Moderní letecké Gatlingy používají externí elektrický nebo hydraulický pohon, takže jejich funkce není závislá na energii výstřelu. To umožňuje velmi vysokou kadenci, vysokou spolehlivost a rovnoměrné zatížení jednotlivých hlavní.

Výhodou je obrovská hustota palby a nízké zahřívání hlavní, nevýhodou vyšší hmotnost, konstrukční složitost a energetické nároky. Nevýznamným faktorem není ani krátké zpoždění nutné k roztočení svazku hlavní na plnou kadenci.

Kanon GAU-8 Avenger ve srovnání s Volkswagen Beetle

Revolverový systém

Revolverové kanóny vznikly v 50. letech 20. století, především ve Velké Británii a Francii. Konstrukčně využívají jednu hlaveň, ale několik komor uspořádaných v rotačním bubnu, podobně jako u revolveru.

Zatímco jedna komora pálí, další se plní a jiná vyhazuje nábojnici. Díky tomu lze dosáhnout vyšší kadence než u klasického jednohlavňového kanónu, aniž by bylo nutné použít více hlavní.

Kromě kompaktnosti a přesnosti je klíčovou výhodou revolverových kanónů také okamžitý náběh kadence - zbraň pálí na plný výkon prakticky od prvního výstřelu. To je v mžikovém manévrovém souboji významná výhoda oproti Gatlingovým systémům, které se musí nejprve roztočit. Nevýhodou zůstává vyšší mechanická složitost vnitřního mechanismu.

Kanon Mauser BK-27

Jednohlavňový automatický kanón

Jednohlavňové automatické kanóny se masově prosadily po druhé světové válce, zejména v Sovětském svazu. Využívají energii zpětného rázu nebo odběr prachových plynů k přebíjení.

Jde o konstrukčně jednoduché, lehké a robustní zbraně, které dobře snášejí provoz v náročných podmínkách. Typickým rysem je silná ráže a vysoká účinnost jednotlivého zásahu.

Nevýhodou je nižší kadence oproti Gatlingovým systémům a vyšší tepelná zátěž jediné hlavně. Tento systém je typický pro ruské a čínské bojové letouny.

Kanon GSh-30-1

Gastův systém

Gastův princip byl vyvinut už před první světovou válkou Karlem Gastem, ale výrazně se uplatnil až v sovětské letecké technice. Systém používá dvě hlavně, které jsou mechanicky propojené.

Výstřel z jedné hlavně pohání mechanismus druhé, takže není potřeba externí pohon. Výsledkem je vyšší kadence než u jednohlavňového kanónu při zachování relativně jednoduché konstrukce.

Nevýhodou jsou vibrace a asymetrický zpětný ráz, výhodou vysoký výkon při stále poměrně jednoduchém řešení.

Pouzdro s kanonem GSh-23 na L-39ZA

Přehled kanónů podle země výrobce letounu

Země výrobce	Typický letoun	Kanón	Systém
USA	A-10	GAU-8/A Avenger	Gatling
USA	F-15 / F-16 / F-18 / F-22	M61 Vulcan (GAU-4/A)	Gatling
Japonsko	F-2	M61 Vulcan (GAU-4/A)	Gatling
USA	F-35A	GAU-22/A	Gatling
Jižní Korea	FA-50	M61 Vulcan (GAU-4/A)	Gatling
Německo / Velká Británie / Itálie / Španělsko	Eurofighter Typhoon	BK-27	Revolver
Švédsko	JAS-39 Gripen	BK-27	Revolver
Francie	Rafale	DEFA 791B	Revolver
Indie	Mirage 2000	DEFA 554	Revolver
Rusko	MiG-29	GŠ-30-1	Jednohlavňový
Rusko	MiG-31	GŠ-6-23	Gatling
Rusko	Su-27 / Su-30 / Su-35	GŠ-30-1	Jednohlavňový
Rusko	Su-25 / Su-34	GŠ-30-2	Dvouhlavňový
Čína	J-10	Type 30-1	Jednohlavňový
Čína	J-11 / J-16	Type 30-1	Jednohlavňový
Indie	Su-30MKI	GŠ-30-1	Jednohlavňový
Česko / Slovensko / Polsko	L-39ZA	GŠ-23	Gast
Pákistán	JF-17	GŠ-23 / derivát	Dvouhlavňový

Poznámka

U letounu F-35 je kanón GAU-22/A integrován do trupu pouze u verze F-35A. Námořní verze F-35C a STOVL varianta F-35B používají externí kanónový kontejner (gun pod), což má dopad na stealth vlastnosti i aerodynamiku stroje.

Závěr

Přestože se moderní letectvo opírá především o řízené střely, letecký kanón zůstává nenahraditelnou zbraní. Rozdíly v konstrukčních systémech odrážejí technické tradice, doktríny i operační požadavky jednotlivých států - od amerického důrazu na objem palby, přes evropskou rychlou reakci a přesnost až po ruský důraz na jednoduchost a silný jednotlivý zásah.

Tento článek je vydán pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International (CC BY-SA 4.0).
Použité obrázky jsou získány z webu Wikimedia Commons. Portions © WikiMedia Foundation.

Odkazy a poznámky

Odkazy

Reference

Aktualizace

Aktualizace 10.2.2026

První vydání článku.