Michal ZOBEC 
Messerschmitt Me 163 Komet je jednomístný, nadzvukový, jednomotorový, stíhací letoun 2. generace pro denní provoz. Letoun byl vyvíjen v Německé říši ve společnosti Messerschmitt AG. Letoun byl vyvinut jako přepadový stíhací letoun k rychlému zachycení a ničení výškových strategických bombardérů a jako odpověď na masivní denní nálety spojeneckých svazů během druhé světové války. Me 163 vstoupil do služby v roce 1944. 1 2 3
Původní určení Me 163 jako přepadového stíhače zůstalo neměnné, avšak operační nasazení bylo silně omezeno technickými a provozními nedostatky. 1 2 3
Vyrobeno bylo přibližně 370 kusů. 1 2 3
Letoun používala výhradně Luftwaffe. 1 2 3
Verze Me 163
První prototypy nesly označení Me 163A a sloužily především pro ověřování aerodynamického uspořádání a základních principů raketového pohonu. Tyto stroje nebyly vyzbrojené. 1 2 3
Hlavní sériově vyráběnou verzí se stal Me 163B, která byla vybavena silnějším raketovým motorem Walter HWK 109-509 a nesla dvojici 30mm kanónů MK 108. Měla aerodynamicky čistší tvar a zjednodušenou konstrukci pro s0riovou výrobu. Právě tato varianta byla nasazena do bojů Luftwaffe. 1 2 3
Další pokusy o rozvoj Me 163
Později byly vyvíjeny pokročilejší varianty jako Me 163C s delším trupem, přetlakovým kokpitem a zvětšenou zásobou paliva, která měla prodloužit operační čas ve vzduchu. 1 2 3
Ještě dál šel projekt Me 263, který se měl stát nástupcem Kometa s přepracovaným podvozkem, vylepšeným křídlem a větší výdrží. Projekt byl předán společnosti Junkers, kde nesl označení Ju 248. Ani jedna z těchto variant však nebyla nikdy dokončena do sériové výroby, především kvůli zhoršující se válečné situaci a technickým komplikacím. 1 2 3
Obecné charakteristiky
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Posádka | 1 pilot |
| Délka (m) | 5,70 |
| Rozpětí křídel (m) | 9,33 |
| Výška (m) | 2,75 |
| Prázdná hmotnost (kg) | 1 905 |
| Maximální vzletová hmotnost (kg) | 4 410 |
| Pohonné jednotky | 1× Walter HWK 109-509A-2; tah 14,7 kN (přídavné spalování neaplikovatelné) |
Výkony
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Maximální rychlost | Mach 0,92 (960 - 1 130 km/h) |
| Dolet (km) | cca 40 (v režimu pohonu), až 160 km v klouzavém letu |
| Bojový dolet (km) | přibližně 50 - 80 |
| Dostup (m) | 12 000 - 15 000 |
Zajímavosti o Me 163 Komet
Nejrychlejší letoun druhé světové války. Me 163 jako první pilotovaný letoun překonal rychlost 1000 km/h ve vodorovném letu. V testech dosáhl až 1130 km/h, čímž se stal tehdejším rekordmanem. 1 2 3
Nekonvenční původ. Ačkoliv jej vyráběla firma Messerschmitt, jeho hlavním konstruktérem nebyl Willy Messerschmitt, ale Alexander Lippisch, odborník na bezocasá letadla. 1 2 3
Nebezpečné palivo. Letoun měl vynikající stoupavost (až 4 000 m/min), ale používal extrémně nebezpečné raketové palivo C-Stoff a T-Stoff, které bylo vysoce výbušné a toxické. Nehody při plnění nebo přistání často končily fatálně. 1 2 3
Bez klasického podvozku. Me 163 startoval na odhazovacím vozíku a přistával na břišní lyži. Přistání bylo obtížné a při špatném dosednutí často docházelo k poškození letounu.
Zpět jako kluzák. Po spotřebování paliva (během cca 7 minut letu) se letoun měnil v kluzák, který musel klouzat zpět na základnu. To z něj dělalo snadný cíl pro nepřátelské stíhače při návratu.
Japonská licence. Německo předalo technologii Me 163 spojeneckému Japonsku. Výsledkem byla verze Mitsubishi J8M Shūsui, která ale nestihla vstoupit do služby před koncem války.
Nízká bojová efektivita. Navzdory technické převaze a rychlosti zaznamenal Me 163 jen několik potvrzených sestřelů. Omezený dolet a krátké okno pro zásah bombardérů znamenaly, že většinu nasazení tvořily neúspěšné pokusy o zachycení cíle.
Copyright © 2010-2025 Michal Zobec, ZOBEC Consulting. Všechna práva jsou vyhrazena.
Tento článek je vydán pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International (CC BY-SA 4.0).
Použité obrázky jsou získány z webu Wikimedia Commons. Portions © WikiMedia Foundation.
Odkazy a poznámky
Odkazy
Reference
Aktualizace
Aktualizace 16.12.2025
První vydání článku.
Horten Ho 229: Unikátní samokřídlo